Urbanistický vývoj města Lomnice nad Popelkou

Popsat urbanistický vývoj města tak jak skutečně šel není už dnes docela možné a popsat jeho charakteristiku od 18. století do dnešních dní by bylo nelehkým úkolem nejednoho historika, čí archiváře. Po tereziánských a josefinských reformách přichází povinnost určovat číselně domy i pozemky, což vede k přesnějšímu odhalení výrazu města a jeho čtvrtí, dovolte mi tedy pouze ve stručnosti popsat stav věcí s ohledem na skromnost dat sloužících k bádání.

Jako každá zastavěná plocha i Lomnice nad Popelkou procházela bezpočtem stavebních etap. Kdy došlo k povýšení na město nevíme díky jednomu z mnoha požárů, který spálil důležité listiny. Nynější plocha je spojením města Lomnice a katastrální vsi Stará Lomnice z roku 1921.

Charakteristickým znakem města bylo náměstí s převážně dřevěnými domky, postupem času město získává budovy zděnné (kostel, pivovar, tvrz....). Důležitý pro urbanistický vývoj města byl nástup průmyslu a připojení k železniční dráze roku 1906.
Roku 1869 je evidováno na Lomnicku 16 škol se 24 třídami. (Lomnice 4tř., Libuň, Libštát, Nová Ves, Stružinec a Tatobity 2tř., Bělá, Cidlina, Holenice, Košov, Olešnice, Košťálská, Kotelsko, Rváčov, Syřenov, Tuhaň, Veselá 1třída.). Ovšem již v roce 1903 jsou na Lomnicku 2 školy měšťanské (chlapecká a dívčí) a 21 škol obecných, jež mají celkem 54 tříd. V té době již existuje i Pokračovací průmyslová škola. Do dnešních dní se nám dochovalo i několik secesních domů

 

I přes neutichající rozvoj průmyslu mezi lety 1850 - 98 nepřibilo jediné nové číslo, vystavěné domy totiž získávaly bývalá čísla po jejich vyhořelých předchůdcích. Problémem v té době byla i značná nákladnost nových staveb, protože cihly se dovážely až ze Starého Místa za Jičínem a až začátkem minulého století se u nás objevily první kvalitní cihelny.

 

 
 
Vytvořil:   Tomáš Sedlák.cz

Vyhledat