Josef Jan Fučík

Narozen:  10. 12. 1859

Zemřel:  13. 06 1930

Pochován:  hřbitov v Bradlecké Lhotě

Čestný občan města:  1929


 

 

 

Jak jen to všechno mohl stihnout? Je vůbec možné, aby člověk dokázal učit, psát, zpívat, předsedat bezpočtu spolků, jenž založil, vést účetní agendy, vychovávat 17 dětí a to všechno dělat naplno a bez úlev? On to zvládl a proto je třeba smeknout před jeho badatelskou činností, je třeba smeknout před jeho neúnavnou pílí...je třeba smeknout před tímto člověkem!

Na konci roku 1859 se narodil v jedné z chalup Dolní Lomnice Antonínovi a Anně Fučíkovým syn Josef. O tom, že světlo světa spatřilo nadané dítě, nebylo pochyb. Již ve druhé třídě Měšťanské školy sestavil první knížečku o Lomnicku, včetně kreslených map a o rok později šířil svůj ručně psaný časopis "Hvězda". Po vychození Měšťanské školy a úspěšně zvládnutých přijímacích zkouškách nastoupil do Učitelského ústavu v Jičíně. Roku 1876 po smrti svého otce se stal sirotkem (maminka zemřela, když byl ve třetím ročníku měšťanky) a poručníkem mu byl určen Vít Slavík. Tento pán byl sám lomnickým patriotem, měl tedy pochopení pro Josefovu zálibu a plně podporoval jeho činnost. V roce 1878 prošel Josef Fučík úspěšně maturitní zkouškou a stal se prozatimním učitelem v Nové Vsi. Jeho učitelská profese ale nebyla tím jediným, co mělo naplnit jeho poslání. Začal psát a publikovat v tisku, většinou historická a badatelská témata, takže jičínský časopis Krakonoš se mohl chlubit jeho různými články a příspěvky- roku 1881 "Bradlec a Kumburk", 1882  "Tábor", 1883 "Kozlov a Hrádka"...

V roce 1882 si Josef Fučík vzal za manželku Eleonoru Mizerovou z Nové Vsi a v téže obci začala i jeho bohatá zakladatelská činnost. Ještě téhož roku zakládá novoveský Čtenářsko-divadelní spolek a "Sbor dobrovolných hasičů. Škála vytvořených spolků byla neobyčejně rozsáhlá a týkala se celého lomnického regionu. J.F. měl i mimořádnou zásluhu na založení bradlecké školy a stal se jejím prvním učitelem. Z Josefa Fučíka se stala po čase velmi uznávaná autorita a jeho vlastivědné a historické práce se dostaly daleko za náš region. Začal spolupracovat s významnými historiky doby jako byl August Sedláček nebo profesor Karlovy univerzity J.V. Šimák, jenž byl při jeho návštěvě Lomnice ohromen znalostmi "obyčejného" venkovského učitele. Fučíkovo dílo ovšem nebyly jenom řádky v knihách, ale velkou měrou zasahoval do všedního dění v obcích, jako bylo třeba vedení účtů či jiná obecná správa.

V roce 1898 zemřela jeho žena Eleonora, která mu dala šest dětí, ale už rok na to se oženil s Annou Čejkovou, s kterou vychovali dalších jedenáct potomků. V roce 1902 vydává kromě jiných článků "Adresář a krátký popis okresu lomnického".

Po 46 let sbíral informace o našem okresu, pročítal staré kroniky, nahlížel do starých knih, navštěvoval okresní archivy a snažil se celé svoje badatelské dílo ucelit. Nakonec se rozhodl, že bude vydávat zhruba 12 sešitů ročně, což vycházelo na dalších sedm let. Bohužel pro nás stihl napsat pouze 1., 4., 8. svazek a pátý pouze z části. Více mu již dovoleno nebylo a tak 13. 06. 1930 odešela na věčnost jedna z největších osobností oblastní historie a badatelství, zemřel muž, jehož činnost je dodnes nedoceněná a nebýt jeho, nevznikl by ani tento web!

 

 
 
Vytvořil:   Tomáš Sedlák.cz

Vyhledat