Pěvecký spolek Bořivoj Lomnice nad Popelkou

"Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti." toť heslo pražského Hlaholu, který byl založen roku 1860. Když pražští buditelé a milovníci zpěvu založili tento pěvecký spolek, netušili, jakou vlnu přinášejí do celých Čech. Koncem roku 1861 se podařilo J.V.Mastnému získat řadu přátel a milovníků zpěvu pro založení spolku. V hostinci "U zlatého anděla" se  19.01.1862 konala ustavující schůze za účasti 42 občanů. 19.01. bylo schváleno heslo Josefa Crhy "Milujme zpěv, božský to zjev" a dne 5. srpna ve valné schůzi odsouhlaseno jméno "Bořivoj" na počest prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje.

První vystoupení se konalo 20.02.1862, ale byl to "pouze" requiem za bývalého lomnického faráře P.E.Pažouta. V prvních letech činnosti měl spolek široké spektrum působnosti. Pořádal koncerty, akademie, besedy, zábavy, různé večírky na všemožná témata. Spolek si vybíral jak píseň lidovou, tak i tvorbu významných mistrů (Haydn, Dvořák, Smetana..) O župním sjezdu pořádaném r. 1893 v Lomnici získal sbor diplom uznání za svůj pěvěcký výkon. Od roku 1890 je členem "Jednoty československých zpěváckých spolků". Dne 28.04. v městském divadle při pořádání velkého koncertu umírá náhle první ředitel spolku stařičký F. Doubravský, kterého při rozloučení doprovodil spolek zpěvem až k místu posledního odpočinku.

Za nelehkých a velmi křehkýc časů roku 1868 se stala epizoda, kterou uvádím přesně dle zápisků J.J.Fučíka:

"V jednom sborovém cvičení koncem měsíce srpna 1868 předseda J.V.Mastný navrhl projeviti telegraficky souhlas s deklarací poslanců českých ze dne 22. srpna. Telegram byl poslán do Prahy. Toho si povšimly úřady i nastalo přísné vyšetřování. Nejdříve povolán na den 6. října k výslechu předseda a když tento prohlásil, že návrh ten učinil ve spolkové místnosti, zavedeno vyšetřování se všemi členy "Bořivoje", aby se ujistilo, kdo přítomen byl. Aby netrpěli snad jen někteří, přihlašovali se i ti, kdo nebyli ve schůzi. Výslechy byly ukončeny a provedeno dne 30. listopadu hlavní přelíčení u soudu v Lomnici. Na to pak vynesen následující rozsudek: J.Mastný, předseda "Bořivoje" odsouzen k pokutě 40 zlatých, pro případ nedobytnosti k vězení na 8 dní, F. Doubravský a další k pokutě 10 zlatých aneb k vězení na  48 hodin a další členové k pokutě 5 zlatých aneb na 24 hodiny do vězení. Z rozsudku toho odvolali se ihned všichni ku státnímu návladnictví. Toto však zvýšilo pokuty následovně: předsedovi na 70zl, členům výboru na 30 zl. a členům činným na 15zl. po případě přiměřené vězení. Kromě předsedy rozhodli se všichni členové k "odsedění" trestu.

Byl to fešáský kriminál: po několik dní hrála hudba před zámkem a spanilomyslné dámy putovaly několikráte denně branou, aby navštívily delikventy, "mučedníky pro vlast" přinášejíce jim v košíčkách nejrůznější lahůdky, jen aby ubožáci nepocítili trýzně samoty a nestrádali hladem a žízní tak po blízku sklepů pivovarských, kde blahé paměti "pan starý" Nosek složeny měl sudy chmelového moku. Po náměstí stále proudily davy lidu jako v neděli po ranní u "Tančíků" odbývány porady, čím vězně překvapiti a klenba žalářní otřásala se zpěvem a hlukem, že opravdu rozšafní přátelé měli vážné obavy, aby "Bořivoj" neutrpěl na síle svých tenorů. Vždyť i celé stovky doutníků padly za oběť v kobkách žalářních a okénky vystupoval kouř jako z oběti Abelovy. Omladina kolem zámku obcházející záviděla "mučedníkům pro vlast" a přemýšlela, co by spáchati měla, jen aby účastnou býti směla chládku žalářního. "

Toho roku 1868 bylo ve spolku 101 občanů (65 činných a 36 přispívajících) roku 1890 byl zřízen ve spolku dámský odbor. O valné hromadě dne 14. ledna 1893 vykazoval seznam spolku 122 členů a sice 5 čestných 32 přispívajících, 29 činných a 56 výkonných. Důležitou věcí pro spolek byla místnost. Tou první byl sál v hostinci F.Tančíka u "Zlatého Anděla", roku 1868 najal spolek místnost v domě K.Kafky na náměstí, odkud se přestěhoval do hostince Josefa Řeháčka. Od roku 1880 fungoval v hostinci F. Doubravského. Poté spolek střídal místnost za místností...Řeháčkův hotel (nynější hotel Praha),sokolovna, chlapecká škola...

Kolem roku 1872 trávil opakovaně letní dovolenou v Lomnici člen národního divadla Bedřich Smetana a v té době dával cenné rady i našemu Bořivoji.

Činnost spolku na čas zastavila první světová válka o to radostnější bylo ovšem vkročení do nové doby v nově narozené české vlasti,  v té době byl sbormistrem Jan Motejl. V roce 1982 byl sbormistrem prof. Miroslav Valenta a po něm převzala žezlo Zdenka Lokajová.

V těchto dnech vede sbor Mgr. Petra Lukavcová a navazuje tak na tradici zpěvu na Lomnicku.

 
 
Vytvořil:   Tomáš Sedlák.cz

Vyhledat