Spojení Staré Lomnice s městem Lomnice nad Popelkou

Není všechno růžové, jak vypadá..stačí číst mezi řádky a člověk je rázem v naprosto jiném vidění. Bohužel mám tolik málo možností, že tyto řádky jsou pouze spatřeným obzorem, pouhou stopou v písku. Co cítili lidé toho času...nevím. A nyní malá nevkusná vsuvka - představte si, že za 50let dojde ke sjednocení Jablonce s Libercem...myslíte, že za dalších sto let se lidé dozvědí o tom, jak si to Jablonec nepřál nebo to bude pouhé datum, zasunuté do historie?

7.3.1919 byl podán Okresnímu hejtmanství v Semilech návrh města Lomnice nad Popelkou na sloučení katastrální obce Staré Lomnice a města Lomnice nad Popelkou.

Tento návrh byl podán z několika důvodů. Tím prvním byl fakt, že obě samostatné obce byly spojené už dávno společnými ulicemi, zahradami i pozemky. Dalším faktem byly hospodářské důvody. Třetím  bylo spojené školství, kultura i farnost, jak známo Stará lomnice neměla kostel ani školu. A v neposlední řadě to bylo zjednodušení úřednických prací pro obě obce.

Dne 13.4.1919 se sešlo zastupitelstvo Staré Lomnice a to se po delším jednání usneslo, že by z tohoto návrhu nevzešlo obci Stará Lomnice žádných výhod a jednomyslně schválillo, že bude spojení obou obcí odporovat. Nakonec vydalo Okresní správě politické v Semilech prohlášení ze dne 2.5.1919. v kterém je psáno že, hospodářské zájmy nejsou stejné, že obytné budovy Staré Lomnice podléhají dani třídní, nikoli činžovní, z čehož plyne, že by Stará Lomnice musela platit více, než jak je nastaveno. Další neshodou je kvalita cest u kterých jsou značné rozdílly, neboť město Lomnice musí svoje a okolní cesty teprve upraviti, za to obec Stará Lomnice je má v dobrém stavu a na své cesty dbá. Starolomničtí vyvrátili i fakt společného školství tím, že v zastupujících školních radách má město Lomnice už dávno početní převahu a zájmy okolních obcí ignoruje už nyní.

Aby byl odpor ke spojení dokonán, přibyl ještě jeden dopis, který putoval 12.5.1919 na Okresní hejtmanství v Semilech. Autory textu byla Politická strana živnostenská a soc. demokratická dělnická v ST. LOMNICI n/P. V tomto dopise již nejsou jenom jasně a stručně psaná negativa spojení obou obcí, ale je zde již namířený prst ukazující s jakou nechutí se Starolomnickým chtělo do spojeného žití.

"…Jelikož až dosud však město LOMNICE n/P. neprovedlo samo sobě alespoň tu nejnutnější kanalisaci, neb středem města až dosud protékají dva smrduté potoky, do nichž se stékají veškeré výkaly z celého města, což je ze zdravotních ohledů protizákonné.
Kde nemá jako město dosti průmyslové žádného osvětlení, žádného vodovodu ani žádných vodních nádržek proti bezpečnosti požárů, což se nejlépe ukázalo při nedávném požáru. Nemá tudíž občanstvo starolomnické pražádné důvěry v město, že by se o obec staroloumickou pečlivě staralo.
Je samozřejmo, že správa města LOMNICE n/P. nekonala až dosud své dostatečné povinnosti v ohledu regulace, kanalisace, chudinství, školství apod. Jisto jest, že veškeré tyto úpravy, které ve městě scházejí, budou vyžadovati obrovského nákladu a že tyto při sloučení obou obcí musely by býti společně placeny.
Protože však většina občanstva obce starolomnické skládá se z dělnictva a maloživnostnictva, kteréžto má svoje domky většinou zadlužené a které bylo válkou nejvíce ožebračeno, protestují proti jakémukoliv sloučení obou obcí kde žádné výhody by je nečekali, nýbrž daleko větší placení.
Z důvodů těchto slušně žádáme: Okresní hejtmanství, račiž naše důvody proti sloučení obce ST. LOMNICE n/P. s městem LOMNICÍ n/P. vzíti laskavě k vědomí a návrh náš, by obec ST. LOMNICE zůstala pod samostatnou správou, podporovati."

Okresní hejmanství v Semilech poslalo tento list na Zemskou správu politickou v Praze a je pravděpodobné, že takových dopisů bylo mnohem víc.  7.1.1921 přišlo z Prahy definitivní rozhodnutí v kterém výnosem ze dne 17.12.1920 "sdělilo ministerstvo vnitra, že povolilo jménem vlády na základě zmocnění daného jemu usnesením ministerské rady ze dne 4. června 1920 ve smyslu zákona ze dne 14. dubna 1920, č, 285 sb. z. a n. sloučení obce Lomnice n/Pop., pol. okres Semily a obcí Starou Lomnicí v jednu místní obec pod jménem Lomnice n/Pop.
Dosavadní obce Lomnice n/Pop. a Stará Lomnice zůstávají i nadále osadami s vlastním katastrem a zůstává jim vyhrazeno jejich jmění ve smyslu § 76, obecního zřízení.
Ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí ve smyslu § 4. výše cit, zákona povolilo, že po dobu pěti let dnem 1. ledna 1921 počínajíc v obvodu dosavadních obcí Lomnice n/Pop. a Stará Lomnice mají se vybírati obecní přirážky a dávky nestejnou výši. Rozpětí mezi výší přirážek v území nynější obce Lomnice n/Pop. a v území obce St. Lomnice bude každoročně po výše uvedenou dobu stanoveno úřady, které jsou podle všeobecných ustanovení příslušný povolovati vybírání přirážek a dávek obecních.
Připomínkám obce St. Lomnice a řady poplatníků této obce ze dne 10. ledna 1920 ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem spravedlnosti nevyhovělo, ježto sloučení obou obcí jejich teritoriální souvislostí plně jest oddůvodněno."

Tímto aktem byl v rovině právní definitivně ukončen dva roky trvající spor, ovšem do lidských srdcí té doby už dneska nevidíme. Starolomničtí se nevzdali a moci úřední se bránili všemi dostupnými prostředy až 3.6.1921 rozhodla Zemská správa politická v Praze, že má dojít k rozpuštění obou obecních zastupitelstev a mají se konat společné nové volby do obecního zastupitelstva města Lomnice nad Popelkou.


Čerpáno: lomnická kronika

 

 
 
Vytvořil:   Tomáš Sedlák.cz

Vyhledat